Jedním z nejčastějších dotazů během veřejných akcí a prostřednictvím emailu je, podle čeho určují pojišťovny záplavová území. V následujícím textu proto naleznete odpověď na tuto otázku.
Téměř všechny pojišťovny používají pro stanovení rizika povodní aplikaci, kterou provozuje Česká asociace pojišťoven (ČAP). Aplikace vyhodnocuje čtyři rizikové zóny:
- 1 – zóna se zanedbatelným rizikem povodně
- 2 – zóna s nízkým rizikem povodně (území tzv. 100leté vody, respektive max. rozlivu)
- 3 – zóna se středním rizikem povodně (území tzv. 50leté vody)
- 4 – zóna s vysokým rizikem povodně (území tzv. 20leté vody)
Pro vlastníky nemovitostí (nebo zájemce o ně) je toto rozdělení velmi důležité, protože určuje výši pojistného. Zatímco majitel rodinného domu v první zóně nebude mít při sjednávání pojištění problém, ostatní už na tom budou hůře – připlatí si.
Skutečný problém nastane v případě nemovitostí ve čtvrté (nejvyšší) zóně. Tyto nemovitosti jsou totiž zpravidla nepojistitelné, respektive je pojišťovny odmítají pojistit na riziko povodní.
Tato skutečnost komplikuje nejen například získání hypotéky, ale je v ní od konce minulého roku skryt ještě jeden problém. Dosud se majitelé takovýchto nemovitostí mohli po případných povodních spoléhat na pomoc státu. Koncem roku 2014 však vstoupilo v platnost nové nařízení vlády, týkající se úvěrů na obnovu bytu nebo domu postiženého živelní pohromou. To sice umožňuje poskytnutí úvěru na rekonstrukci objektu v záplavovém území, ale vyžaduje po celou dobu splácení mít sjednáno pojištění bytu a domu včetně pojištění pro případ povodní. Pro obyvatele nejvíce rizikových oblastí tak bude tato možnost státní pomoci nedostupná.
Rozdíly v mapách
To, co vyvolává největší diskuse, jsou rozdíly v mapách. Zatímco digitální povodňové plány jednotlivých obcí a krajů u stejné nemovitosti neuvádějí žádné nebezpečí povodní, pojišťovny jim přisuzují vysoké riziko. Mapy ČAP totiž pro stanovení 1. až 3. zóny neberou v úvahu protipovodňová opatření, jako místní nebo mobilní protipovodňové zábrany. Problém může nastat také v místě, kde sice neprotéká žádný větší vodní tok, ale je ohroženo přívalovým deštěm. I tyto případy mapy ČAP zahrnují do míry rizika. Na rozdíl od záplavových území stanovených vodoprávním úřadem mapují vedle rizika vybřežení vodních toků i související záplavy zpětným vzdutím přes kanalizační systém nebo záplavy způsobené přívalovými dešti. Současně počítají s většími povodněmi, než administrativně stanovená záplavová území.
Následující snímky ukazují konkrétní příklad Pardubic, kde byla dokončena protipovodňová opatření prostřednictvím ochranných valů a zdí, ale do map pojišťoven nejsou zahrnuty.
Povodňový plán města Pardubice
Mapa České asociace pojišťoven
Kde zjistit podrobnosti
Ať už jste majitelem nemovitosti nebo ji hodláte koupit, vždy je dobré si míru rizika zjistit. První věc, kterou můžete udělat, je podívat se přímo do aplikace ČAP a nechat si zobrazit konkrétní zónu rizika. Tato infomace je ale pouze orientační a především u 2. až 3. zóny se nabídky jednotlivých pojišťoven budou lišit. Navíc existují pojišťovny, které tyto mapy nevyužívají a mají vlastní postupy pro určení rizika.