Provozovatel


Rescueinfo z. s.
Arnošta z Pardubic 2610 Pardubice
Tel: 603 981 272
IČ: 269 91 764
www.rescueinfo.org info@rescueinfo.org

Mapování povodňových rizik je k dispozici veřejnosti

Tip pro vaši bezpečnost: univerzální výkonné powerbanky nejen pro případ BLACKOUTu.

V roce 2007 vstoupila v platnost Směrnice o zvládání povodňových rizik 2007/60/ES, která stanovila povinnost provést do prosince 2011 předběžné vyhodnocení povodňových rizik a následně do prosince 2013 pro části území s významným povodňovým rizikem zpracovat mapy povodňového nebezpečí a mapy povodňových rizik. Do konce letošního roku pak mají být podle těchto map vytvořeny také plány pro zvládání povodňových rizik.

Bez názvu

Jak vyplynulo z předběžného vyhodnocení povodňových rizik, je v České republice stoletým průtokem ohroženo přibližně 400 tisíc osob v 3006 obcích. Po povodních v červnu a červenci 2009 byla metodika doplněna o nebezpečí přívalových srážek – v celé republice bylo takto určeno 9261 kritických bodů.

V Centrálním datovém skladu ČHMÚ byly pro veřejnost zpřístupněny výsledky mapování, rozdělené do tzv. projektů, tedy částí vodních toků. V případě Pardubického kraje jde celkem o 21 úseků v délce 252 km, z čehož je na území obcí s rozšířenou působností Pardubice a Chrudim se jedná o pět úseků.
K dispozici jsou tři druhy map:

Mapy povodňového nebezpečí

Tyto mapy umožňují zjistit potřebné údaje, jako je rychlost proudění, rozliv a hloubka. Všechny tyto údaje jsou modelovány pro pěti, dvaceti, sto a pětisetleté průtoky (Q5, Q20, Q100 a Q500).
V případě čáry rozlivu je nutno upozornit, že nenahrazuje záplavová území podle vodního zákona, ale v budoucnu budou sloužit pro jejich aktualizaci – správci povodí budou dávat návrhy vodoprávním úřadům.

hloubka

Hloubka při Q500. Nejtmavší oblast znamená hloubku > 2m.

Mapy povodňového ohrožení

Mapy pracují s nově zavedeným pojmem „povodňový scénář“ a vyjadřují intenzitu povodně a ohrožení pro každý scénář (Q5, Q20, Q100, Q500). Význam těchto map spočívá především v posouzení vhodnosti budoucího využití ploch a při územním plánování.

ohrozeni

Mapa povodňového ohrožení.

doporuceni

Mapy povodňových rizik

Mapy rizika znázorňují plochy v riziku, tedy s překročenou mírou přijatelného ohrožení. Ta se liší podle účelu využití a například pro zeleň je přijatelné vyšší riziko než pro bytovou zástavbu. Součástí mapy jsou také citlivé objekty, jako jsou školy, zdravotnická zařízení nebo zdroje znečištění.
Tyto údaje mají význam především při tvorbě plánů pro zvládání povodňových rizik a pro obyvatele jsou nejméně zajímavé. Nicméně z nich vyplývá, že například jen v oblasti Horního a středního Labe žije v nepřijatelném riziku téměř 23000 obyvatel.

Práce s mapou

Veškeré výše uvedené mapy jsou přístupné přes odkaz „Mapy“ na cds.chmi.cz. Zobrazí se mapa České republiky, kde jsou modře znázorněny úseky vodních toků s významným povodňovým rizikem.

Klinutím na konkrétní úsek se otevře vlastní projekt, kde můžeme v levém horním rohu tlačítkem „Mapové projekty“ vybrat konkrétní mapu (rozliv, nebezpečí, ohrožení nebo riziko).
Následně u každé mapy jsou v levém sloupci možnosti zaškrtnutí konkrétních vrstev.

vyber2

Plán pro zvládání povodňových rizik v povodí Labe

Jak bylo zmíněno už v úvodu, na vytvoření map navazuje zpracování plánů pro zvládání povodňových rizik v jednotlivých povodích. Pro Pardubický kraj je relevantní ten, který se týká povodí Labe a zpracovává ho Ministerstvo životního prostředí s Ministerstvem zemědělství společně s povodím a místně příslušnými krajskými úřady.
Pracovní verze tohoto dokumentu byla v prosinci 2014 předána k připomínkování veřejnosti a je možno ho nalézt na POVISu spolu s plány pro další povodí.

Plán řeší různé způsoby ochrany před povodněmi, jako je nepovolování nových ploch s nepřijatelným rizikem a jejich postupné snižování, modernizování předpovědní povodňové služby nebo zabezpečení nemovitostí. Plán také zdůrazňuje, že je nezbytná spolupráce obyvatelstva v povodněmi ohrožených oblastech a je třeba, aby si každý byl vědom své odpovědnosti za ochranu své rodiny a svého majetku.

V praktické části pak plán počítá s výstavbou 47 konkrétních opatření, jako jsou suché nádrže nebo ochranné hráze. V Pardubickém kraji se jedná o zvýšení protipovodňové ochrany měst Litomyšl, Žamberk a Ústí nad Orlicí, zkapacitnění poldru Lichkov a protipovodňovou ochranu lokality Čankovice, Hrochův Týnec, Obicka.

Přečtěte si také, jak pojišťovny pracují s povodňovým rizikem a proč jsou některé nemovitosti nepojistitelné.

Přehled rizikových úseků

Reklama
Nejlevnější povinné ručení

Share

10 komentářů Mapování povodňových rizik je k dispozici veřejnosti

  • mirka

    Dobrý den,mám problém,se kterým si nevím rady.máme nemovitost na miste,kde nikdy v minulosti nebyla ani povodeň,ani záplava.dali nás do 4-nejhorší skupiny.s odůvodněním, ze by mohla byt..nemovitost je tím padem ne prodejna.jak se mohu bránit?máme dokumenty i s mapami z městského úřadu,ze to tak je.ale s pojišťovnou nehnem.jak je možné,ze vám někdo od stolu může takto znehodnotit majetek.a dat nás do stejně skupiny jako lidi,co jsou vytopeny při každých povodních.je tu prosím někdo,kdo může poradit?

    • Dobrý den. Stejný problém bohužel řeší vice lidí. Pojišťovny vycházejí z map České asociace pojišťoven, které jsou zpřísňovány po každých povodních. Problém je v tom, že tyto mapy nemusejí brát v úvahu vybudovaná opatření typu mobilních hrazení.
      Teoreticky by Vaši situaci mohlo vyřešit, pokud pojišťovny začnou vycházet z výsledků mapování povodňových rizik. K tomu je ale nutné znát přesnou adresu, protože je zpracováno pouze pro vybrané úseky toků.

  • Mirek

    To je sice hezké, vědět kde hrozí povodeň. Ale ještě lepší by bylo kdyby města investovala do opatřeních proti nim. Stát musí zajistit, aby lidé v povodňových oblastech byli před blížící se povodní varováni.

    • Dobrý den, máte samozřejmě pravdu, že včasné varování je základ. Bohužel ne vždy je ale možné.
      Pokud jde o investice do těchto varovných systémů, tak v posledních letech do nich šla poměrně velká částka.

      • Mirek

        To možná šla, ale rozkradla se a nikde nic. V širokém okolí o ničem takovém nevím.

        • Problém protipovodňových opatření je v tom, že často nebývají vidět. Ale když uvedu jenom přibližné částky v milionech z posledních let: Sezemice (4,8), Kunětice (0,8), Třebosice (1), Opatovice (2,5), Dašice (2,8), Hrochův Týnec (1,5) Jenišovice (studie) (1,6), Nasavrky (3), Chroustovice (studie) (0,6), Chrast (3,8), Heřmanův Městec (4,8), Rosice (22,4), Zaječice (1,7), Řestoky (1,5), Morašice (1,2).

          • Mirek

            Částky to jsou hezké. Ale ještě vědět, za co se utratily a hlavně jak.

            • Na to je těžké odpovědět v jednom komentáři, ale obecně to byly dva typy aktivit:
              1. úprava toků (např. Rosice)
              2. lokální výstražné systémy – hladinoměry, srážkoměry a především místní rozhlasy
              Jinak je to dobrý nápad na článek, zkusím připravit podrobnější přehled těchto projektů.

              • Ondřej Kinc

                Zdravím,
                pokud máte zájem o bližší informace o níže uvedených projektech pro potřeby článku, obraťte se na mne. Naše společnost pro tyto obce a města zpracovala projektové dokumentace či digitální povodňové plány.

                Sezemice (4,8), Kunětice (0,8), Třebosice (1), Opatovice (2,5), Dašice (2,8), Hrochův Týnec (1,5), Nasavrky (3),Chrast (3,8), Heřmanův Městec (4,8), Zaječice (1,7) a Morašice (1,2).

Přidat komentář

<a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <s> <strike> <strong>

  

  

  

Nechte následující pole tak, jak jsou, prosím: