V letech 1998 až 2004 utrpěla Evropa přes 100 velkých povodní. Ty způsobily přibližně 700 úmrtí a pojištěné hospodářské ztráty dosáhly nejméně 25 miliard EUR.
Dobrý den, je hezké, že na mnoha místech jsou vodoměrné stanice, které měří stav haldin, ale náš problém je jiný.
Nedaleko naší vesničky protéká potok, říčka, která je celkem neškodná.
Jak jsme se ale přesvědčili při posledních povodních, dokáže napáchat hodně škody. To by nikdo nečekal a to tu žije plno lidí, který nic takového nepamatují.
Prosím, existuje nějaká možnost, nějaké zařízení, jak se o rozvodnění takové říčky dozvědět? Kdo tomá zajišťovat? Děkuji za odpověď.
Dobrý den, stav vodních toků je monitorován v tzv. hlásných profilech. Ty jsou rozděleny do tří kategorií:
A – vybrané profily na významných vodních tocích. Jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na národní úrovni, nebo jsou využívány pro předpovědní povodňovou službu. Jsou profesionálně provozované ČHMÚ nebo správci povodí.
B – profily na vodních tocích, které jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na regionální (krajské) úrovni. Jsou zřizovány krajskými úřady a provozovány místně příslušnými obcemi.
C – účelové profily na vodních tocích, které mohou zřídit a provozovat pro své potřeby obce nebo vlastníci ohrožených nemovitostí.
Pokud se tedy jedná o místní vodní tok, musí si obvykle pomoci obec sama.
Samotné zřízení profilu kat. C nepředstavuje vysoké náklady – prakticky stačí vodočetná lať nebo alespoň 3 značky vodních stavů s barevným rozlišením.
Takový profil ale vyžaduje někoho, kdo bude v případě potřeby stav odečítat a předávat dál. Navíc neřeší problém hlavně horských a podhorských oblastí, kde vlivem prudkých srážek dochází velmi rychle k rozvodnění.
Vhodným, ikdyž nákladnějším, řešením je vybudování lokálního výstražného systému. Ten sleduje výšku hladiny a je možné ho doplnit o srážkoměr. V případě překročení nastavených limitů odesílá automaticky SMS. Data jsou zároven průběžně odesílána na server a graf aktuální hladiny je tak prostřednictvím internetu přístupný např. i obyvatelům.
Náklady na takové zařízení jsou ovšem vyšší, zhruba kolem 40 – 50 tis. Kč.
Peníze by asi nebyly problém, fotbalistům dává obec taky takovou částku. Ale spíš jde o to, kam takovou stanici umístit. Pokud to má mít význam, tak jistě někam vysoko nad obec a tam není elektrika. Další věc je, jak tu informaci dostat mezi lidi, když rozhoduje rychlost.
Příspěvek upraven dne 17:33 – 20.5.2011 podle Michal Bareš
Peníze jsou samozřejmě velký problém, ale v některých případech se náklady mohou rozložit mezi více obcí, pokud je stanice využitelná i pro ně.
Pokud jde o elektrické napájení, tak i to lze vyřešit. Výrobců těchto systémů je více, ale zrovna se dívám do prospektu jednoho z nich a uvádí možnost trvalého provozu prostřednictvím akumulátoru a solárního panelu (kromě případů s vytápěným srážkoměrem).
Ještě pár poznámek k tomu, jak dostat informaci o zvýšení hladiny mezi oybvatele. Pokud mluvíme o horském nebo podhorském toku, tak hraje roli každá minuta. Ideální je v takovém případě nečekat na zvýšení hladiny, ale nastavit odesílání SMS už při překročení určitého množství srážek (přívalový déšť).
Zmiňované systémy umožňují odeslání SMS na několik čísel, takže není problém, aby zprávu dostal starosta, místostarosta a velitel místní jednotky SDH. Samotná distribuce zprávy mezi obyvatele je věc, kterou si musí vyřešit obec sama podle místních podmínek. Jen namátkou:
- místní rozhlas
- SMS infokanál
- místní jednotka SDH
Pokud jde o hodně malou obec, která nemá možnost využít nic z výše uvedeného, pak mě napadá alespoň pořízení ručního megafonu.
V každém případě je ale nutné se vyvarovat chybě, s níž se dá občas setkat – SMS obdrží 10 lidí z vedení obce, ale klíče od místnosti s ovládáním místního rozhlasu má jen jeden člověk, který nemusí být zrovna poblíž.
Poslední komentáře